Menu
Obec Raková
ObecRaková

Historie

Hasičský sbor v Rakové byl založen v listopadu roku 1898 za přítomnosti 24 zdejších občanů. Ustavující schůze se konala na popud starosty obce pana Šimka v místním hostinci u pana Josefa Nolče. Schůzi řídil pan Josef Mošna, byli zvoleni první činovníci sboru. Vojtěch Šimek, rolník, předseda, Josef Runt, rolník, velitel, František Böhm, rolník, podvelitel, Leopold Kotora, obchodník, jednatel, František Bůcha, pokladník. Zakládající členové přispěli částkou 27 zlatých. Přispěli také hrabě Valdštejn, majitel zámku Kozel, továrník Hirsch, prof. Ing. František Červený, Josef Hamer, majitel rokycanské pily, obec Veselá, První česká pojišťovna a další, celkem částkou 109 zlatých.

V roce 1899 se konalo první veřejné cvičení sboru a zároveň byla pro sbor zakoupena jednoproudá stříkačka od firmy Smekal za 1080 zlatých, výstroj a výzbroj pro 18 členů. V témže roce byla slavnost svěcení stříkačky. Cvičitelem místního sboru byl pan Tycar ze Lhůty Šťáhlavské. Na památku za vyučování mu byl zakoupen kord.

V roce 1901 byla založena sborová knihovna.

V roce 1904 již knihovna čítala 118 svazků. Knihovníka dělal pan Václav Nolč. Tohoto roku byl zvolen nový výbor, František Bůcha, předseda, František Böhm, velitel, František Šimek, náměstek, František Bílek, jednatel, Václav Runt, pokladník, František Červený, četař. Složení výboru se kromě funkce jednatele, toho od roku 1908 dělal Jaroslav Živný, neměnilo až do roku 1919.

13. června 1909 se v Rakové konal 14. sjezd župy rokycanské.

V roce 1914 byla vyhlášena mobilizace, členové museli odejít plnit vojenskou povinnost. Sbor začal až do roku 1919 upadat. Ve světové válce padlo 7 občanů.

12. října 1919 byli zvoleni noví funkcionáři sboru, František Bůcha, předseda, Josef Zikmund, velitel, Josef Bílek, náměstek, Jaroslav Pouska, jednatel, Václav Červený, pokladník.

První hasičský ples, o kterém máme záznamy, se konal 10. ledna 1920. Vstupné měli páni 7 korun a dámy 5 korun. Při této příležitosti se prodávaly losy z dětské nemocnice v Praze. Na plese hrála kapela pana Kašpara z Rokycan. V témže roce zemřel prof. Ing. František Červený, který odkázal sboru 100 kč. Za tuto částku mu bylo poděkováno v týdeníku Žďár. Na valné hromadě bylo usneseno zlepšit vybavení sboru. Objednala se látka na pracovní oděvy, píšťaly a návojníky. Přítel Josef Zikmund vedl spolkovou knihovnu a při každé příležitosti dával návrh na zakoupení nových knih. Sborová knihovna byla jednou z prvních v župě rokycanské. Příspěvky členů do sboru byly dobrovolné. Při neplnění povinností členů a hlavně liknavých funcionářů udělil pan předseda ohnivou důtku. Toto bylo poprvé 30. prosince 1920 a né naposledy.

Na valné hromadě v roce 1921 byla volba funkcionářů lístková a byl navržen trubač Václav Rottenborn a listonoš Václav Bystřický. Byla projednána stavba leziště, ale o místě stavby se sbor nedohodl. Příspěvky v tomto roce nezaplatil nikdo. Byla podána přihláška na pojištění mužstva a jednoho páru koní. 10.5.1921 zemřel dlouholetý předseda František Bůcha a byl celým sborem doprovozen na hřbitov. Paní Bůchová věnovala sboru 100 kč. Novým předsedou byl zvolen Josef Zikmund. Na výborové schůzi byla projednána zřízení hasičská v obci a v obvodu 8 km. Patřila sem Lhůta, Rokycany a Kamenný Újezd. V naší obci nejvíce pojišťovaly pojišťovny Slávie a Rolnický vzájemný pojišťovací ústav. Sborová knihovna čítala 216 knih. Bylo projednáno zakoupení plátna, jelikož měl být oblek v barvě modré místo bílé. Všechna mužstva měla nacvičovat prostná cvičení a župní signály. Za tímto účelem pořádal župní dozorce ve spolkové místnosti "U koruny" v Rokycanech 3 denní cvičení. Sbor v tomto roce dlužil župní příspěvek pokladníkovi župy panu V. Šilpochovi z Tymákova. Na žádost sbor dostal od obce příspěvek 400 kč. Každý rok sbor uspořádal ples a věneček. Na zajištění těchto akcí byl vždy sestaven početný přípravný výbor. Velitel navrhoval, aby pořadatelé zachovali úplný pořádek a zároveň aby nebylo dovoleno tančení svobodných s vdanými ženami.

V roce 1922 se podle zákona stala sborová knihovna veřejně přístupnou, tudíž měla nárok na obecní podporu. Tohoto roku se začaly stavět požární hlídky při tanečních zábavách a divadelních představeních.

v roce 1923 byl pořádán hasičský výlet do lesa přítele Pousky "Na kotlíkách" se svolením majitele. Členové byli rozděleni na různé atrakce. 12. srpna 1923 byly oslavy 25. výročí založení sboru s veřejným cvičením. Přítel podvelitel navrhl, že kdo se cviční nezůčastní, zaplatí 15 kč do sborové pokladny. Toto bylo schváleno jednohlasně. Jelikož bylo ve sborové poladně vždy málo peněz, bylo rozhodnuto, že bílé kalhoty dostane ten, kdo zaplatí nové modré a že staré šroubení z hadic se demontuje a použije na hadice nové. Bylo konečně postaveno leziště ve spodní polovině obce. Bylo však malé a hrbolaté. Obvodní dozorce stavbu prohlédl a doporučil leziště zastřešit z důvodu prodloužení životnosti. Na každé schůzi bylo předčítno z "Hasičských rozhledů". V tomto roce vznikly první hasičské ozdravovny

V roce 1924 sbor přistupuje k župě Sedlec u Plzně. Župní příspěvek byl zvýšen z 26 na 30 kč. Na župní schůzi bylo usneseno, že každý sbor musí mít knihu "Lékař a samaritán". Místní členové se zúčastnili cvičení v Tymákově. Konaly se přípravy na "Oslavy Husovi" splečně se členstvem DTJ. 26. listopadu 1924 hořelo u pana Pousky. Po tomto požáru vstoupilo do sboru 6 nových členů.

V roce 1926 se sbor zúčastnil cvičení na Lhůtě a v Tymákově. Skrze toto cvičení vzniklo mnoho nepříjemností, hlavně ohledně oblečení. Župní cvičení bylo v Rokycanech a cvičilo se s košíky, žerděmi a stříkačkami, vyzbrojování a odzbrojování. Sbor se cvičení nezúčastnil. Po tomto cvičení byla projednána neúčast a podána zpráva, že na pokladní hotovosti nic není. K dalšímu projednání nedošlo z důvodu, že členové nemají zájem o činnost hasičstva a baví se o něčem jiném.

Na valné hromadě roku 1927 se rozhodlo zakoupit docházkovou knihu a že chlapec, jež chodil s oběžníkem dostal 1 kč za schůzi. V tomto roce žádá sbor z Veselé, který je v začátcích, o výstavbu leziště na obecním pozemku v Hliništi a zavazuje se jej vystavět a udržovat. Do župní školy se přihlásil velitel, vzdělavatel a jednatel. Do samaritánského kurzu byl vyslán jako dorost Josef Zikmund a Václav Runt. V srpnu se sbor účastnil 1. veřejného cvičení ve Veselé.

V roce 1928 se sbor zúčastnil 1. veřejného cvičení na Mokrouších. V tomto roce byl založen dorost. 17. října 1928 vznikl velký požár ve stodole přítele Živného.

Roku 1929 bylo usneseno založit jinošskou družinu a ženský odbor. Byla založena samaritánská stráž. Konala se veřejná cvičení v ohradě přítele Josefa Červeného, rolníka, č.p. 9. Výtěžek ze cvičení byl 1500 kč.

V roce 1930 se objednaly nové lampy na stroj. Členskou základnu sboru tvořilo 17 členů, 15 přispívajících, jeden čestný člen. Ženský odbor měl 12 členek, dorost 11 členů a samaritánský odbor 4 členy.

Roku 1931 byla zakoupena karbídová lampa od pana kubáta z Rokycan.

V roce 1932 obvazoval samaritánský sbor 14 úrazů. Bylo usneseno koupit 2 bílé obleky. S barvou obleků byly vždy velké problémy. Některá cvičení se konala v bílém, některá v modrém oblečení. Proto se sboru nevyplatila unáhlenost v prodeji starých bílých obleků.

V roce 1933 se při plese vybíralo vstupné před vchodem do sálu, nikoli v sále, poněvadž členi musí dlouho sedět u poklady. Sbor dostal od pana Soukupa z Rokycan půlkou piva na ples. Ta se po domluvě s hostinským narazila až ráno za účasti 6 členů sboru. Ohledně toho vzniklo mnoho nepříjemností. V tomto roce vysvětluje vzdělavatel o zavedení tykání člen členu ve sborech a slovo bratře a jeho význam. Členové se poprvé seznámili s umělou pěnou. Navrhuje se, aby sbor šetřil na novou motorovou stříkačku. Sbor obdržel poděkování od města Rokycan za zakročení při lesním požáru.

V roce 1935 nastupuje přítel Zikmund na vojnu a knihovnu přebírá Rudolf Bílek. Přítel Václav Čejka se zavázal, že v případě zakoupení motorové stříkačky přispěje částkou 500 kč.

V roce 1936 bylo oznámeno, že se bude cvičit dle vojenských řádů. Na plese v únoru bylo v tombole 25 kg pomerančů a 5 kg čokolády. Na schůzích se projednávala protiletecká obrana obyvatelstva a velitelem této obrany se stal Jaroslav Nolč. U župy bylo 975 mužů a 33 žen. Sbor se zúčastnil cvičení na Lhůtě. Župa zakoupila prapor za 5000 kč.

V roce 1937 byla podána stížnost obci, jež by měla zakoupit novou motorovou stříkačku skrze nedostatek vody. Jedná se zejména o horní část obce a pro případ náletu.

V roce 1938 zemřel zakládající člen Vojtěch Šimek.

V roce 1939 čítá sbor 36 členů. Všichni jsou seznámeni s novými stanovami. Funkcionáři se volí na období 3 let. Bylo oznámeno, že veřejná cvičení se odkládají na neurčito. Dle dopisu zemského úřadu se mění název Sbor dobrovolných hasičů v Rakové na Hasičský sbor v Rakové. 23.7.1939 se konala výroční valná hromada na počest 40 let činnosti sboru.

V roce 1940 byla zakoupena motorová stříkačka od f. Smekal za 22 000 korun. Za 42 let činnosti sboru, od roku 1898,  sbor zasahoval u 40 požárů.

Hasičský sbor byl první organizací, která po válce v roce 1945 obnovila v obci činnost. Zvolen byl předseda, Bůcha František č.p. 18, velitel, Rottenborn Josef č.p. 29 a jednatel, Živný Josef č.p. 44.

V roce 1948 byla odsouhlasena přestavba požární zbrojnice. Rozpočet byl 250 000 korun. Sbor obdržel místo na vodní nádrž a s prací bylo započato na obecní louce.

V roce 1950 byl přijat návrh na stavbu obecního vodovodu, požární nádrže a kanalizace v celkové hodnotě 1100000 kč. V témže roce bylo navrženo zakoupení požárního vozu.

V roce 1952 byl postaven sušák na hadice u JZD.

V období 1953-1978 byl předsedou Červený Josef č.p. 51, Bílek Josef, Rottenborn Václav ml. č.p. 60, velitelem byl Rottenborn Jan č.p. 29 a Nolč Jaroslav, jednatelem Živný Josef (1945-1976), skladníkem Rudolf Bouše a Václav Rottenborn č.p. 15.

6. srpna 1978 se konaly oslavy 80 let založení sboru. Nejstaršími členy sboru byli: Vícha Václav (49 let u sboru), Červený Josef a Čada Alois. Oslavy se zúčastnily všechny sbory okrsku a zástupci okresního sdružení z Rokycan. Tymákovští hasiči přijeli s koňmi taženou stříkačkou. Bylo provedeno ukázkové cvičení a večer byla taneční zábava.

V roce 1981 padl návrh na realizaci nové zbrojnice v přístavbě kulturního domu a rekonstrukce požární nádrže na návsi.

V roce 1982 byla ukončena rekonstrukce požární nádrže na návsi a rozšířena studna pro kulturní dům. Byl zvolen nový předseda Synek Josef, velitel Rottenborn Václav a jednatel Matuška Miroslav.

V roce 1983 byly zahájeny práce na nové zbrojnici v přístavbě kulturního domu. Na podzim byla dokončena hrubá stavba. Sbor se rozloučil s členem panem Pomyjem.

V roce 1984 se sbor rozloučil s členy Václavem Víchou a Václavem Rottenbornem č.p. 60.

V roce 1985 proběhlo stěhování sboru do nové zbrojnice v přístavbě kulturního domu. Zemřeli členové Jaroslav Bouše a pan Synek.

V roce 1987 byl postaven sušák na hadice s montáží sirény. 4 členové sboru získali odzak VP3.

V roce 1988 se konaly oslavy 90 let založení sboru. Členská základna činila 36 členů. Zemřeli členové Červený Josef č.p. 34 a Červený Josef č.p. 51.

 

 

*Podlady pro tento přehled historie sboru byly čerpány z hasičské kroniky, obecní kroniky, župní kroniky, materiálů okresního muzea, materiálů současných i bývalých funkcionářů sboru a okrsku, občanů a pamětníků Rakové

Spolky

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 1 2 3 4 5

SMS zprávy obce

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.